ŠKODA PRAHA úspěšně zprovoznila „přestěhovanou“ elektrárnu

 

ŠKODA PRAHA a.s. (ŠP) v roce 2015 uspěla v soutěži na výkon Owners engineera relokace uhelné elektrárny Voitsberg III o výkonu 330 MW, která se původně nacházela v Rakousku, na novou lokalitu nedaleko města Çan v Turecku (nově elektrárna Çan II).

 

 

Řízením projektu v pozici projektového manažera byl pověřen Martin Spilka, který má v tureckém prostředí bohaté zkušenosti z výstavby paroplynového cyklu Egemer pro skupinu ČEZ. Projekt v takovémto rozsahu je zcela unikátní, jelikož v minulosti došlo k podobné relokaci zejména u menších paroplynových jednotek, jejichž přesun je jednodušší a naráží na daleko menší množství problémů. Projekt si tak vyžádal sestavení projektového teamu ze skutečně kvalitních a zkušených odborníků, kteří budou schopni k projektu přistoupit odpovídajícím způsobem a překonat některé zavedené zvyklosti z projektů typu EPC či EPCM. Hlavním inženýrem projektu byl jmenován zaměstnanec ŠP, který má rozsáhlé zkušenosti z výstavby elektráren v zahraničí a v investiční výstavbě v České republice.

 

Velkou výzvou pro inženýrský team ŠP byla důkladná revize původní projektové dokumentace elektrárny Voitsberg III a následné vyprojektování aktualizované projektové dokumentace pro relokovanou elektrárnu, a to takovým způsobem, aby bylo možné maximálně využít původních komponenty elektrárny. To si vyžádalo provedení důkladné inženýrskotechnické analýzy funkčních celků i jednotlivých komponentů původní elektrárny a posouzení jejich vhodnosti pro novou lokalitu.

 

Základním předpokladem ekonomicky odůvodnitelné relokace byla myšlenka, že bude zcela využit původní kotel, původní strojovna, většina propojovacích potrubí kotle a strojovny, napájecí čerpadla, chladící čerpadla, kondenzátní čerpadla, elektrostatický odlučovač, komponenty dopravy uhlí (včetně mlýnů), komponenty dopravy popílku a strusky a další.

 

Relokace a přizpůsobení elektrárny místním podmínkám byly náročné z mnoha důvodů. Tím hlavním bylo zcela jiné palivo, které mělo nižší výhřevnost, vyšší obsah popela a vody a vyšší obsah síry než v lokalitě Voitsberg. Další výzvou pak byly zcela jiné klimatické podmínky (zejména vyšší teploty v létě), vyšší teplota dostupné chladicí vody a vysoká seismická zátěž v nové lokalitě.

 

ŠP na základě předchozí analýzy vytvořila basic design některých zcela nových částí elektrárny a provedla potřebné modifikace stávajícího designu. Následně byla úkolem ŠP koordinace dalších stupňů projektové dokumentace jednotlivých dodavatelů až do finální montáže a přípravy elektrárny pro najíždění.

 

Úspěšná spolupráce se zákazníkem vyústila v podpis navazujícího kontraktu na činnosti najíždění spočívající ve vytvoření najížděcí dokumentace, vyškolení budoucích operátorů a provedení vlastních činností najíždění až do dosažení stabilního maximálního výkonu elektrárny.

 

ŠP vytvořila veškerou potřebnou dokumentaci najíždění jako projekt prvního najetí, provozní předpisy jednotlivých částí elektrárny a školicí manuály. Rovněž provedla konzultaci projektů profuků a vyvářky, které zákazník zajišťoval externí společností.

 

Po provedení profuků a vyvářky ŠP postupně mobilizovala až 25 specialistů najíždění, kteří byli v jednotlivých fázích procesu najíždění potřeba a postupně společně s budoucími operátory zákazníka zprovozňovali jednotlivé systémy elektrárny současně s prováděním nezbytných školení operátorů zákazníka. V pozici manažera najíždění vedl činnosti na stavbě externí spolupracovník, který je zkušeným site managerem z obdobných staveb v zahraničí, a kterému se podařilo vytvořit ideální pracovní klima mezi tureckými operátory a teamem specialistů najíždění. V pozicích specialistů najíždění se na stavbě osvědčilo mnoho specialistů z teamu vedoucího najíždění ŠP, který participoval na obnovách flotily uhelných elektráren v rámci Skupiny ČEZ.

 

ŠP během najíždění jednotlivých systémů elektrárny prováděla potřebné úpravy algoritmů řídícího systému elektrárny s cílem nastavit provoz elektrárny při maximálních stabilních parametrech. Proběhlo nastavení uhelných mlýnu, související nastavení kotle, měření na kotli, nastavení spalovacího vzduchu a dávkování paliva o s ohledem na maximalizaci výkonu a minimalizaci nespáleného podílu a zároveň s ohledem na primární minimalizaci tvorby Nox, nastavení provozu kouřových ventilátorů, nastavení elektrostatických odlučovačů, nastavení provozu napájecích čerpadel, chladicích čerpadel a čerpadel kondenzátních, ověření provozu a parametrů turbíny, apod.

 

Toto úsilí bylo v první fázi završeno udělením licence pro komerční provoz tureckým ministerstvem energetiky a to 1. 8. 2018, kdy bylo dosaženo výkonu cca 280 MW. Od této chvíle mohl zákazník veškerou elektrickou energii prodávat na trhu a zlepšit tak ekonomiku celého projektu.

 

V další fázi projektu ŠP postupně podepsala se zákazníkem 2 dodatky smlouvy, kde se zavázala asistovat zákazníkovi v provádění optimalizace parametrů elektrárny k dosažení vyššího stabilního výkonu elektrárny. Na základě doporučení ŠP zákazník v třítýdenní odstávce provedl potřebné úpravy elektrárny. Po dokončení těchto úprav elektrárny byla elektrárna opět úspěšně najeta a po týdenním nepřetržitém provozu dne 30. 3. 2019 dosáhla stabilně výkonu 333 MW.

 

Tímto byla úspěšně završena téměř 4 roky trvající činnost ŠP pro zákazníka v Turecku na projektu Çan II. Projekt je výbornou referencí pro ŠKODA PRAHA a.s. dokumentující specifickou způsobilost řešit atypické, inženýrsky náročné projekty s velkou mírou přidané hodnoty z vlastní činnosti, o které zájem v budoucnu rozhodně poroste.

 

Tato webová stránka používá pro poskytování služeb, personalizaci reklam a analýzu návštěvnosti cookies. Používáním těchto stránek souhlasíte.

Více informací